U žen po přechodu, pokud neužívají ženské pohlavní hormóny, se mění stena pošvy a mikróbne pošvové prostredie. Pri nedostatku ženských hormónov sa stena pošvy stenšuje a jej obranyschopnosť voči infekcii sa znižuje. Okrem toho miznú baktérie rodu Lactobacillus a sú nahrádzané zmesou baktérií, ktoré zdaleka nechrání tak dobře před infekcí. Normálne kyslé pH pošvy (menej ako 4,8) stúpa a stává sa zásaditejším (5 a viac). V důsledku těchto zmien sa pošva stává vnímavější na infekci baktériami zavlečenými z vnějšího prostředí. Snadno vzniká hnisavý zápal (tzv. atrofická vaginitida), doprovázený hnisavým výtokem a bolestí, zejména při pohlavním styku. Keď sa nelieči a žena nesúloží, môže neskôr dôjsť až k zrastu pošvových stien. Léčba spočívá v podávání ženských tomto hormónov, podávají se v případě pošvových podávaných alebo krémů. Taková léčba obnoví původní tloušťku poševní stěny a původní mikrobiální prostředí – a bakterie, které zánět způsobily, většinou samy zmizí.
U žen, které užívají ženské hormony po přechodu, je tento stav vzácný – i když někdy může vzniknout, protože množství užívaných hormonů je nízké, výrazně nižší než před vytvořením vaječníku. Pokud se tak stane, pomůže stejný postup, tedy léčba lokálnymi vaginálními ženskými hormonálními. U žien užívajících hormóny však i po přechodu mohou vzniknout „normální“ zápaly, tak jako se vyskytují u mladších žen.