Vulvovaginitis, zánět zevního pohlavního ústrojí (vulvy) a pochvy (vagíny) se projevuje výtokem, svěděním, pálením rodidel, bolestí při souloži. Příznaky jednotlivých vulvovaginitid se sice liší, ale velmi široce se překrývají a „samodiagnóza“ je možná jen výjimečně (např. u ženy, která trpí opakovanými kvasinkovými záněty au které se objevily typické obtíže během léčby antibiotiky, je pravděpodobné, že jde opět o kvasinky). Bez diagnózy je obtížná správná léčba, proto je řádné vyšetření žádoucí, u opakovaných problémů pak nutné.
Správné vyšetření by mělo sestávat z:
- gynekologického vyšetření – hodnotí charakter výtoku
- stanovení pH výtoku
- tzv. aminový test (na zrcadlo se kápne kapka 10% roztoku hydroxidu draselného, při pozitivním testu vznikne „rybí“ zápach)
- mikroskopického vyšetření (buď vyšetření tzv. mokrého preparátu přímo v ambulanci nebo – častěji – vyšetření fixovaného preparátu v laboratoři)
Toto vyšetření je poměrně složité a časově náročné a navíc laboratorní vyšetření trvá nejméně jeden den. Pokud jde tedy o akutní ojedinělé problémy, lze se spokojit s orientačním vyšetřením a zvolit léčbu smíšenými preparáty, které jsou schopny vyléčit většinu případů. Pokud opravdu není jasné, o co jde, volíme obvykle Macmiror complex, který působí proti kvasinkové infekci, anaerobní vaginóze i aerobní vaginitidě.
Pokud však jde o recidivu nebo o opakované problémy, je přesná diagnóza příčiny nutná. Podle příčiny pak lze ordinovat cílenou léčbu a doporučit cílenou prevenci, jak je popsáno v kapitolách o jednotlivých typech vulvovaginitid.